Jednoho listopadového rána (24.11.2009) se třídy 6.A a 7.A ze ZŠ Jitřní vydaly se svými třídními učiteli do Národní galerie ve Veletržní ulici. S napětím všichni očekávali, co se pod názvem projektu "Umění (v)pohybu", skrývá.
Projekt se týkal výtvarné a hudební oblasti. Navíc formou digitálního zpracování, takže mnozí z žáků si mohli ověřit i svou počítačovou gramotnost. Nafocení obrazů malíře J. Kupky digitálními fotoaparáty, přenesení do počítačů, zpracování grafiky, a to vše doplněné hudbou, přineslo pro všechny nebývalé množství zážitků a získání nových poznatků. A výsledek? CDrom plný barev a hudby. Jako od profesionála!
Každý žák pak prostřednictvím pana učitele Gajdošíka dostal svou práci domů, aby se mohl pochlubit rodičům.
O zážitky z Národní galerie se s vámi chtějí podělit i někteří z žáků 6.A:
Martina Řezanková:
V úterý 24.11. jsme navštívili Národní galerii v Praze. Výstavu „Umění (v)pohybu“. Nejdříve nám pan Oldřich ukázal, co vznikne z fotek nafocených obrazů. Také jsme se dozvěděli, jak správně ovládat digitální fotoaparát. Poté jsme šli fotografovat obrazy a pan Oldřich nám ukáza,l jak se dávají do programu, ve kterém budeme pracovat a sestavovat prezentaci obrazů.
Návštěva v Národní galerii se mi moc líbila!
Veronika Maňáková:
Dne 24. listopadu jsme navštívili Národní galerii. Byla to velmi velká a pěkná budova. Uvnitř byla široká a dlouhá chodba s několika dveřmi. My jsme šli těmi prvními napravo. Dále byla další chodba, která vedla do menší haly. Tam nás čekal průvodce, který nám ukázal pár videí, a jedno z nich se mi moc líbilo. Jmenovalo se to Allegretto. Potom nám vysvětloval, jak používat „foťáky“, až budeme fotit. Za chvíli už jsme jeli výtahem do patra, kde jsme fotili několik obrazů. Když jsme se poté vrátili do haly, uložili jsme fotky do počítače, kde jsme programem obrázky dali do pohybu. Přidali jsme hudbu a udělali z toho video. Pak jsme se vrátili do školy. Moc se mi to líbilo a mám z toho hezký zážitek.
David Miler:
Dne 24.11. jsme vyrazili do Národní galerie. Cesta sice byla dlouhá, ale plán dobrý. Když jsme do Národní galerie dorazili, zaplatili vstup, už na nás čekal průvodce. Nejdříve jsme šli do místnosti s počítači, kde nám ukázal video, co se dá dělat s fotografiemi. Poté jsme dostali fotoaparát a šli fotit do 4. patra umělecká díla různých malířů. Když jsme nafotili alespoň 10 fotek, vrátili jsme se k počítačům. Pak nám průvodce vysvětlil, co dělat a my se pustili do práce s fotkami.
Petr Šulc:
24. listopadu jsme byli v Národní galerii na „Umění (v)pohybu“. Nejdříve jsme si pustili film, a pak nám pan průvodce vše vysvětlil. Dal nám digitální fotoaparáty, a že si máme vyfotit nejméně 5 obrazů. Poté jsme fotografie nahráli do počítače a dělali prezentaci. Byla to legrace, protože jsme mohli pracovat s obrazy. Moc se nám to líbilo a určitě bych na to šel ještě jednou.
Daniel Kalbáč:
První pocit byl takový divný. Když nás průvodce dovedl do malé místnosti, kde byli počítače a foťáky. Pak nám řekl, ať se posadíme, že nám pustí dvě krátké ukázky. Potom jsme šli nafotit umělecké díla. A vysvětlil nám, že musíme fotit bez blesku, aby se obrazy nepoškodily. Asi po 10 minutách jsme šli zpátky do té místnosti. Tam jsme začali pracovat s nafocenými fotkami s mým kolegou Petrem Koubou. Po hodině a půl jsme dosáhli svého. Byl to hezký zážitek.
Ivan Monych:
Jeli jsme s třídou a učiteli do Národní galerie. Měli jsme udělat projekt, který se jmenoval „Umění (v)pohybu“. Průvodce nám ukázal, co dělat. Nafotili jsme obrázky a vrátili se zpátky do počítačové místnosti. Do počítače jsme přenesli fotky a za hodinu jsme projekt dokončili. Pak jsme jeli do školy. Všem se nám ten den moc líbil. Na druhý den nám pan učitel uložil projekt na flash disk. Ukázal jsem ho rodičům a oni řekli, že je perfektní.